ZAKLADY SE ZRCADLOVKOU
FOTOGRAFOVANI ZRCADLOVKOU
dil prvni – expozice
Spravna expozice znamena, ze spravne mnozstvi svetla dosahne senzoru. Jestli na senzor dopadne malo svetla, bude obrazek tmavy, tomu se rika podexponovany a naopak prilis mnoho svetla dopadajiciho na senzor udela fotku, nebo jeji casti prilis svetle, tomu se rika, ze je obrazek preexponovany.Senzor muzeme udelat ruzne citlivy na svetlo, tim, ze zmenime ISO nastaveni.
Cim vyssi ISO, tim citlivejsi bude senzor na svetlo. To znamena, ze fotoaparat s nastavenim na 400 ISO potrebuje 4x min svetla, aby byl obrazek spravne exponovany, nez kdyz je nastaveny na 100 ISO.
Expozici muzeme srovnat s kbelikem, ktery plnime vodou. Velikost kybliku je jako ISO citlivost. Vysoke ISO je jako maly kyblik, zatimco nizke ISO bude veliky kbelikl, ktery potrebuje mnohem vic vody (svetla), aby se naplnil.
CLONA a CAS EXPOZICE
Kdyz chceme kbelik naplnit, pouzijeme hadici. Muzeme volit prumer hadice. Hadici se sirokym prumerem nateka voda mnohem rychleji, tak nepotrebujeme cekat dlouho, nez se kbelik naplni.
S tenci hadici bude naplneni trvat dele. Funguji oba zpusoby.
Nejdulezitejsi je dostat spravne exponovany obrazek, tim ze kbelik naplnime. Tloustku hadice muzeme prirovnat ke clone. Clona je otvor, co vpousti svetlo na senzor. Cim vetsi otvor ( nizsi clonove cislo), tim tlustejsi hadice.
Nastaveni clony na fotoaparatu muze byt: f2,8 -f 4 - f5,6 -f8 - f11 - f16 - f22
Toto je zakladni clonova rada.F2,8 je to nejvetsi otevreni clony (nejsirsi hadice), zatimco F22 je ta nejmensi ”dira”.
Kazdym krokem dolu se zdvojnasobuje velikost otvoru, takze na senzor se dostane 2x tolik svetla. Fotoaparaty maji i moznosti nastavit si hodnoty mezi vyse udanymi clonovymi cisly, rika se tomu polovicni, nebo tretinovy clonovy krok pro presnejsi osvit.
Expozice je cas, kdy je zaverka fotoaparatu otevrena, takze fotoaparat pousti svetlo k senzoru, jako cas, kterym plnime nas kbelik.
Casy na fotoaparatech byvaji napr: 1000 - 500 - 250 - 125 - 60 - 30 - 15 - 8 - 4 - 2 - 1" - 2" - 4" - 8" - 15" - 30" to v praxi znamena 1/1000s az 30s.
To jsou expozicni kroky, kazdym krokem se expozice zdvojnasobuje, coz v praxi znamena, ze v case co je zaverka otevrena, dopadne 2x tolik svetla na senzor. Opet jako u clony byvaji v nastaveni casy i mezi temito uvedenymi, to jsou polovicni nebo tretinove expozicni casy, znovu pomoc pro presnejsi osvit senzoru.
Takze mame clonu a expozici, abychom si s jejich pomoci urcovali mnozstvi svetla dopadajiciho na senzor a protoze pri zmene jednoho kroku clony nebo expozicniho casu znamena zdvojnasobeni/nebo dvojnasobne snizeni mnozstvi, svetla, co dopada na senzor, porovname vsechny kombinace oznacene nulou, co jsou zobrazeny na obrazku dole, ktere nam dodavaji stejne mnozstvi svetla dopadajiciho na senzor. Se vsemi temito kombinacemi naplnime nas kbelik. Jenom to bude trvat ruzne dlouhou dobu. V praxi to ale nema zadny vyznam, jakou kombinaci pouzijeme na spravne mnnozstvi svetla pro senzor.
Plusove hodnoty nam ukazuji, ze jsme obrazek ruzne preexponovali, kbelik nam pretekl a fotka je prilis svetla Minusove hodnoty nam ukazuji, ze jsme foto ruzne podexponovali. Kbelik se nenaplnil,obrazek je prilis tmavy.
MERENI SVETLA
Vsechno, co uz bylo receno se tyka specifickych svetelnych podminek. Kdyz fotime, delame to v ruznych svetelnych podminkach. Fotoaparat musi tedy vedet, kolik svetla vydava motiv, aby zvolil spravnou expozici.V exterieru v poledne bude mozna F16 a 1/100 spravna expozice, ale nebude nam to stacit v interieru.
V zaklade existuji dva zpusoby jak zmerit svetlo.. muzeme merit dopadajici svetlo, nebo odrazejici se.
Merit dopadajici svetlo znamena, ze clovek pouzije externi expozimetr a meri primo proti svetlnemu zdroji, ktery osvetluje motiv, toto je metoda pouzitelne hlavne v atelieru, ale muzeme ji pouzit i v exterieru v prirode.
Expozimetr ve fotoaparatu meri vzdycky odrazene svetlo, takze meri svetlo, ktere dosahne objektivu po tom, co se odrazilo od motivu. Expozimetr fotoaparatu je kalibrovany na 18% sedeho tonu. To znamena, ze meri svetlo spravne, jestli muze merit neco (nezalezi na barve),co ma svetelnost odpovidajici 18% sede. Takze pro spravne zmereni expozice je dulezite, pokusit se najit neco v motivu co je v tomto odstinu sede.
FOTOAPARAT MUZE PODVADET
Jestli je motiv velice svetly, napriklad snehova krajina, bude expozimetr zmateny, protoze mu chybi tech 18% sedeho tonu. Kdyz se budeme spolehat jen na fotoaparat, bude konecny vysledek sedy, v tomto pripade vyuzijeme korekci expozice + 1-2 kroky abychom dosahli optimalniho vysledku.Kdyz naopak merime neco, co je velice tmave, treba krajinu s lavou, kdy fotoaparat taky postrada potrebne udaje, je treba kompenzovat expozici dolu 1-2 kroky, aby lava nebyla jen svetle seda.
Zpusob jak se tento problem s merenim expozice da vyresit, je poridit si takzvanou sedou kartu. Papirovy arch, co je presne v 18ti% sedi.
Existuji moznosti vybrat si mezi nekolika zpusoby mereni dopadu svetla. Tato volba rozhoduje, kde v motivu se svetlo meri.
Spot – mereni znamena, ze se meri svetlo na malem bodu motivu, Casto se tento bod voli pri pouziti AF (ostreni)
Centrumvlnove mereni znamena, ze se meri svetlo v celem obrazku, ale nejvic ve stredu
Matrix mereni tam se meri svetlo v ruznych castech obrazku a vypocte expoxici z mnozstvi informaci vsech merenych casti.
VOLBA PROGRAMU
Na fotoaparatu byvaji krome specielnich programu (sport, makro, portret...) i ctyri nastaveni, ktete pouzivaji nastaveni expozimetru fotoaparatuP – program nastaveni tady si fotoaparat urcuje jak cas, tak clonu. Prednost programu je, ze s nim jde fotit velice rychle, bez nutnosti premyslet o podrobnostech nastaveni
A nebo Av – Predvolba clony, v tomto programu si nastavime clonu a cas si fotoaparat urcuje sam podle zmerenych svetelnych podminek.
S nebo TV tady si prednastavime cas a fotoaparat si nastavi clonu podle vbudovaneho expozimetru
M – manuelni nastaveni tady si nastavuje uzivatel vsechny udaje sam s pomoci hledacku, ktery indikuje, jestli je podle expozimetru udaj spravny .
HISTOGRAM
Na digitalnich fotoaparatech existuje moznost kontrolovat expozici s pomoci histogramu. To je krivka, ktera ukazuje jak jsou pixely v obrazku rozdeleny pres ruzne tony od uplne cerne k uplne bile. Na tmavem obrazku bude mit krivka pixely koncentrovane v levem dile histogramu, zatimco svetly obrazek ma pixely soustredene vpravo. Je dobre, kdyz histogram neni od kraje do kraje, protoze to znamena, ze casti obrazku jsou kridove bile nebo naopak tak cerne, ze nemaji zadnou zbyvajici informaci. Takove obrazky nejsou optimalne prokreslene. Svetle dily jsou takzvane prepaly a tmave jsou taky zcela bez detajlu.
NEKOLIK RAD
Zvol co nejnizsi ISO jak je mozne. Jen v takovych svetelnych podminkach, kdy expozicni casy jsou prilisdlouhe a nemuzes pouzit stativ, je treba nastavit vyssi ISO. Cim vyssi ISO tim vetsi sum.
Zkus pouzivat Matrix mereni, vetsinou funguje velice dobre, pri vykyvech zkus kompenzovat expozici, alternativa je pouzit i jiny zpusob mereni.
Pouzivas-li Spot nebo Centrum mereni, muzes zmerit tu cast motivu, ktera je podle odhadu blizka 18ti % sede a zamknout mereni expozicnim zamkem, coz ma vetsina fotoaparatu. Pote muzes komponovat a exponovat obrazek bez toho, ze by to ovlivnilo mereni svetla.
episode 26, outdoor portraits #2 from Jim Talkington on Vimeo.
episode 25, outdoor portraits #1 from Jim Talkington on Vimeo.